Jeden příběh, a jedna kniha, vám může změnit život

Kluk, který se bál mluvit, schovával se před lidmi, neuměl nic vyřídit, teď lidi vyhledává a vypráví příběhy. Paradox, že? Ale je to tak! Jeden příběh mě navždy změnil. Byl jsem zřejmě odsouzen k věčnému hledání kvalitního zaměstnání, a stále jsem narážel na situaci, o které jsem byl přesvědčený, že to prostě není ten život, který bych chtěl žít.

Nesnáším brzké ranní vstávání, být někde od-do, a vyvíjet aktivitu aby se neřeklo. Jsem tvořivý typ člověka, který neumí plnit nesmyslné úkoly jenom proto, aby se zavděčil vedení podniku. Práce mi musí dávat smysl, musí mě bavit, musím ji chápat, a ať za mnou zůstanou minimálně dobré výsledky („dobře“ je za 3, takže „chvalitebné“). Když to tak vidím, tak to je pravý opak uchazeče o kvalitní zaměstnání, který by měl být přijat.

Takový způsob práce pak hodně často svádí k tomu, že se lidé v zaměstnání „nudí“, a vyhledávají aktivity, které je baví více, než samotná nenaplňující práce. Vypijí více kávy než je zdrávo, pak chodí o to více na záchod, kuřákům mnohem dříve dojde poslední cigareta v krabičce. No, a pak tady máme zaměstnavateli moc neoblíbený internet. Ten však byl v tu dobu už oblíbený pro mě. A tak jsem surfoval, jak to šlo.

Jeden příběh, který mě navždy ovlivnil

Jeden příběhUž od mala mě fascinují příběhy obyčejných lidí, kteří prostě udělali něco navíc než ostatní, vystoupili ze svého stínu a šli tomu pověstnému štěstí naproti. Jeden z těch prvních příběhů, který mě ovlivnil, a dodnes si toto video pouštím, je příběh prodavače mobilních telefonů. Ten muž se jmenuje Paul Potts. Mnozí z vás určitě ten příběh znáte, ale to je přesně ten, který mi dodnes ukazuje, že i to největší přání, ten největší sen se může stát skutečností.

A proč zrovna tento příběh?

Když se na Paula podíváte, tak zrovna neoplývá suverenitou. Jeho vzezření také není zrovna průměrné. A když dozpívá, a je s ním veden rozhovor, tak to je přesně to, co jsem prožíval já, když jsem vedl jednání, nebo nějaký prodejní rozhovor s klientem. Zpocené, chvějící se ruce. Koktající hlas. Nesrozumitelná věta. Dnes tento muž vyprodává koncertní sály a žije svůj sen. Objevil v sobě talent, svoji vášeň, chytil se příležitosti, a šel si za tím.

Jestli po zhlédnutí toho videa máte husí kůži a tečou vám slzy, jako té dámě v porotě, tak to je naprosto v pořádku. Taky se mi kutálely po tváři. Já jsem však měl ještě jeden WAU efekt. Pochopil jsem, že ten člověk musel v sobě něco změnit. Byl to strach, který nechal někde v šatně. Věděl, že s ním bude veden rozhovor, že tam bude plno lidí a neví, jestli se to všechno povede tak, jak by mělo. A přesto měl odhodlání do toho jít.

Takovéto dilema jsem řešil i já. Pochopil jsem to, že člověk musí něco změnit, jinak se bude pořád motat v začarovaném kruhu. Každé ráno vstávat s pocitem toho, už aby byla výplata, abych zase mohl aspoň 14 dní žít důstojně. A zbylých 14 dní zase čekat na výplatu. Tohle fakt ne!

Když cítíte příležitost, a rezonuje to s vámi, tak do toho jděte!

Přijal jsem možnost pracovat v obchodně-poradenské společnosti.  Podzim 2010, začátek mé nové cesty, nového života. První dva klienty jsem získal po pár týdnech a zjistil jsem, že to funguje, že tohle je pro mě, pro chlapíka, který se bál mluvit a jednat s lidmi. Já jsem to zvládl! Prostě jsem do toho šel, neměl jsem co ztratit, jenom získat.

Ani jsem pořádně nevěděl, o čem bych se s klienty měl bavit, tak jsme si prostě povídali o všem možném. Samozřejmě, byla nutná příprava. V penězích mi to přineslo polovinu mé výplaty v zaměstnání. A to bylo pouze pár hodin odpoledne po práci. Po půl roce jsem zjistil, že moje odpolední aktivita po práci mi přinese více peněz, než zaměstnání. Rodiče z toho vůbec radost mít nebudou, jako se píše v mém příběhu, ale tohle je můj život.

Uběhly další čtyři měsíce a já jsem dal v práci výpověď. Pustil jsem se naplno do mé nové práce. Nebylo to vůbec jednoduché. Najednou jsem nemusel být v práci v sedm hodin ráno. Nikdo mi nediktoval, co mám dělat. Byl jsem teď svým pánem času. Učil jsem se plánovat si svůj čas, sledovat své výsledky. Klienti přibývali a já měl najednou úplně jiné možnosti. Bylo to skvělé, a nebyla to jednoduchá cesta. Udělal jsem pár změn, o kterých se můžete dočíst v mém chystaném eBooku, kde budou situace a řešení, které tato změna přináší.

S jednou věcí jsem byl ale maximálně spokojený. Byla to ta obrovská úleva od každodenního stresu v zaměstnání. V práci, která mě nenaplňuje, a přesto ji dělám, abych měl výplatu. Ta příjemná svoboda, že o svém životě můžu rozhodovat JÁ SÁM, a ne nějaký nepříjemný šéf. To, že si můžu začít plnit sny. Pořídit si své vlastní bydlení, ze kterého mě nebude už nikdo nikdy vyhazovat. Místo, útočiště, prostor pro oddych a přemýšlení, plánování života.

V létě 2012 další sen na obzoru – šel jsem si vybrat svůj krásný automobil. Když jsem odjížděl od prodejce, tak jsem zavolal svému bráchovi, že jedem na dovolenou. Počkali jsme, až dostane volno v zaměstnání, a za měsíc jsme vyrazili. Skvělé bylo to, že jsem se nemusel nikoho doprošovat, abych tu dovolenou dostal. Tohle mě na podnikání moc baví, svoboda času a prostoru. Byla to ta nejlepší dovolená, kterou jsem zažil.

Jeden příběhJeden příběh

Takže nejsem zaměstnanec, nemám ještě vybudovaný pravidelný příjem ze svého podnikání……..a tady pozor!

Pokud si myslíte, že páni podnikatelé SE MAJÍ, tak ono to tak růžové vůbec nebylo.

Tím, že vám nechodí pravidelně výplata na účet, a v té stejné výši, tak musíte spoustu věcí přehodnotit, a naučit se nových návyků. Stane se i to, že prostě peníze na účtu ubývají víc, než přibývají. Tak jsem zase použil svůj oblíbený systém „pokus-omyl“, a řekl jsem si, že když chci víc peněz, musím víc makat. V podnikání to tak přeci funguje a možnosti jsou. Začal jsem více pracovat, věnoval tomu více času, ale byl jsem unavený. Chtělo to nový posun.

Před pár měsíci jsem se zastavil, nadechnul se a popřemýšlel. Potřebuju další posun, další změnu, o které jsem zatím nevěděl, nebo jsem neměl směr, ve kterém dál pokračovat. Prostě jsem potřeboval nějakou brožuru s vidinou výsledku, který by mi řekl, že to je ten směr, ta cesta. Pak jsem objevil knihu Ivo Toman – Debordelizace hlavy. Dlouho jsem o ní slýchal od kolegů, vídal ji na netu, ale nějak jsem na ni nekladl důraz.

Jeden příběh

Před vánoci jsem na facebooku vyvěsil seznam knih, které bych chtěl od Ježíška a tak dal návod rodině na vánoční dárky. Nakonec jsem si ji koupil sám, protože jsem ji ochutnal v podobě eBooku zdarma, kde bylo asi tak prvních 20 stran. Přečetl jsem ji za pár dní, skoro jedním dechem. A to jsem v životě přečetl asi tak pět knih. Teď cítím, že to je moje druhá nejlepší investice, kterou jsem v životě udělal. Byla to vstupenka do světa, o kterém jsem věděl, že existuje. Svět, ve kterém nyní jsem. Svět mého vlastního JÁ. Svět, kdy měním sám sebe, a tím i své okolí. Potkávám velmi zajímavé a úspěšné lidi, kteří mi ukazují směr, inspiruji se od nich, učím se novým věcem, a hlavně:

Dávám věci do praxe a ono to funguje!

Jaký je ten VÁŠ SVĚT?

Jestli jste ve vašem životě spokojeni, šťastni, plníte si svoje sny, tak je to v pořádku, a můžu se inspirovat já u vás. Pokud však cítíte takové to zvláštní chvění uvnitř těla, že se nacházíte v podobné situaci, ve které jsem byl já, změňte to. Teď hned!

No jo, to se mi to říká, že? Ale jak na to? 🙂 Odpovědi na vaše otázky a odstranění pochybností najdete v mém eBooku  „Jak na životní změny v 5 krocích“, kde se můžete inspirovat.

Pokud moje lidskost, která mě provází životem, pomůže aspoň jednomu člověku, život pak dává smysl.

Jiří Zeman

Mojí vášní jsou životní změny a lidské příběhy. Podnikám, radím, inspiruji, podporuji, motivuji a pomáhám lidem při změnách života. Jednoho dne jsem se rozhodl nepřežívat, nebýt průměrný, ale žít svůj život naplno. Opustil jsem svůj "krysí závod" a díky zásadním změnám jsem dnes skutečným majitelem svého života.

Jsem autorem praktického eBooku Majitelem svého života, jako průvodce na cestě životními změnami. Více o mně se můžete dočíst v mém příběhu.

Připojte se k fantastické jízdě životem na facebooku.

Napsat mi můžete na jiri@jiri-zeman.cz

Komentáře